MENU

Diana z Versailles – dáma s laní z blanenské litiny

8. března 2017

V blanenské slévárně Ernst Leopold vzniklo za posledních více než 200 let mnoho odlitků velikánů své doby. Převážnou část z nich tvořili muži, u příležitosti Mezinárodního dne žen ale připomeneme jednu slavnou litinovou dámu: Dianu z Versailles.

Socha Diany z Versailles pochází z období do 1. nebo 2. století po Kristu. Jedná se o původně mramorovou sochu římské bohyně lovu a přírody Diany spolu s laní. Socha zachycuje Dianu na lovu, jež vytahuje pravou rukou z toulce šíp a v levé ruce drží původně luk, který se zachoval jen částečně mezi růžky laně. Postava je oblečena do chitónu a na nohou má sandály. Socha pochází nejspíše z Hadriánovy vily v Tivoli.

V 16. století byla socha v papežských sbírkách v Římě. V roce 1556 ji daroval papež Pavel IV. francouzskému králi Jindřichu II., jenž dílo věnoval své milence Dianě z Poitiers. Socha se tak na delší dobu ocitla na zámku ve Fontainebleau, kde byla součástí vyhlášené expozice sochařství. V roce 1602 převezl sochu francouzský král Jindřich IV. do Louvru a záhy poté vyrobil francouzský sochař Barthélemy Prieur bronzovou kopii. Ta je spolu s nově dotvořenými loveckými psy a jelením parožím zasazena zpět na zámku ve Fontainebleau do slavné manýristické kašny, kterou navrhl italský inženýr Tommaso Francini.

Někdy kolem roku 1817 starohrabě Hugo František Salm-Reifferscheidt Dianu z Versailles koupil přímo v Louvru a odvezl ji do Blanska, kde se podle ní začaly odlévat litinové plastiky, které se staly oblíbenou položkou tehdejších katalogů. V českých zemích se dnes blanenská litinová plastika Diany z Versailles nachází v zahradách klasicistního zámku v Lázních Kynžvart.

Diana z Versailles byla jednou z největších soch, jež blanenští slévači v 19. století odlévali. Měřila něco přes dva metry a váha se blížila sedmi stům kilogramům. Rozhodně patří do zlatého fondu skvostů blanenské umělecké litiny.

(Zpracováno s využitím textu Jindřicha Čeladína v Blanenském Deníku ze dne 13. 10. 2011)

starší