PŘÍBĚH BLANENSNÉ LITINY

18. 8. 2026

Příběh blanenské litiny, včetně její významné tradice uměleckého odlévání, začíná již v 17. století. V roce 1698 uvedl hrabě Arnošt Julius Leopold Gellhorn v Blansku do provozu první železný hamr. Z původního železářského podniku se postupně vyvinuly jedny z nejvýznamnějších železáren v českých zemích.

K největšímu rozvoji blanenských železáren došlo v první polovině 19. století, zejména za starohraběte Hugona Františka Salma-Reifferscheidta a jeho ředitele Karla von Reichenbacha. Díky jejich úsilí a císařskému privilegiu se v Blansku začaly vyrábět také velké figurální plastiky a monumentální sochy odlévané z litiny v jediném kuse. Blanenské železárny se tak během první třetiny 19. století zařadily mezi technologickou špičku tehdejšího evropského železářství.

Blansko na evropské scéně

Ve 20. a 30. letech 19. století zažívaly blanenské železárny období mimořádného rozkvětu. Vyráběly se zde například parní stroje schopné konkurovat výrobkům z tehdejší průmyslové velmoci – Anglie. Současně se rozvíjela výroba umělecké litiny.

Mezi nejstarší doložené umělecké odlitky patří socha Madony, která zdobila vnější nádvoří vídeňského Hofburgu. Blanenské výrobky byly prezentovány také na významných průmyslových výstavách v Praze v letech 1829 a 1831 a ve Vídni v letech 1835 a 1845.

Vznikaly zde sochy inspirované především antickou mytologií – například Apollón, Venuše, Faun nebo Bakchus. Umělecká litina však nebyla pouze otázkou reprezentace. Pro hospodářský úspěch podniku byla zásadní také výroba strojních zařízení a rozsáhlých stavebních a dekorativních prvků.

Z Blanska pocházely například mosty, balkony, schodiště, pavilony, památníky, sloupy, kašny a kolonádní stavby. V roce 1831 zde byl odlit také pomník Josefa Dobrovského, který byl následně umístěn na brněnském hřbitově. K významným realizacím patřil rovněž pavilon zámku Hluboká nad Vltavou, prvky vídeňského Hofburgu a Prátru nebo pozdější litinové kolonády v Karlových Varech.

Od secese k moderní době

Na přelomu 19. a 20. století začala podobu umělecké litiny výrazně ovlivňovat secese. Vyráběla se především zábradlí, brány, mříže, okenice, reliéfy a další dekorativní prvky. Litina však zůstávala také praktickým materiálem pro každodenní život – vznikaly z ní kotle, kamna, sporáky a další výrobky.

Významný útlum přineslo období druhé světové války a poválečných let. Umělecká výroba pokračovala především v rámci učňovské dílny a vznikala spíše příležitostně.

Nový zájem o umělecké odlévání přišel v 60. letech 20. století. Vedle litiny se začal ve větší míře využívat také bronz. V 70. a 80. letech vznikaly například kandelábry, zábradlí, mříže, lavičky a stolky pro městskou infrastrukturu.

Blanenské slévárny se zároveň podílely na náročných rekonstrukcích a opravách významných historických objektů. Mezi ně patřily například litinové prvky Národního divadla v Praze nebo rekonstrukce historických kolonád v lázeňských městech.

Sochy své doby

Součástí této tradice se ve druhé polovině 20. století stala také výroba monumentálních soch. Vznikla zde díla zobrazující osobnosti, které byly spojovány s tehdejším politickým a společenským systémem, například Klement Gottwald, Jiří Dimitrov nebo V. I. Lenin.

Dnes jsou tyto sochy vnímány především jako doklad technologické, řemeslné a umělecké úrovně blanenských sléváren a zároveň jako svědectví doby, ve které vznikly.

Po roce 1989 pokračovala tradice náročných odlitků. Jedním z nejvýraznějších příkladů je téměř osm metrů vysoká bronzová socha Milana Rastislava Štefánika, vytvořená v Blansku podle původního díla sochaře Bohumila Kafky a následně umístěná na nábřeží Dunaje v Bratislavě.

Blanenská litina dnes

Čtyři sochy, které nyní stojí podél této cesty, představují různé kapitoly více než třísetleté historie blanenského železářství a slévárenství.

Nejde o oslavu politických ideologií ani osobností, které jednotlivá díla zobrazují. Jejich smyslem je připomenout především mimořádné schopnosti blanenských slévačů, modelářů, sochařů a dalších řemeslníků, kteří dokázali v průběhu staletí proměňovat železo, litinu a bronz v technicky náročná díla, která dodnes najdeme nejen v Blansku, ale také v dalších významných městech České republiky i Evropy.

Blanenská litina tak není jen příběhem materiálu. Je příběhem lidí, jejich řemesla, technického umu a průmyslové tradice, která významně ovlivnila podobu Blanska i jeho místo v evropských dějinách slévárenství.

Tomáš Novotný

jednatel společností

Závody ČKD Blansko s.r.o., Ernst Leopold s.r.o.